Sto let je hodně dlouhá doba, během ní se proto může mnohé přihodit, změnit, zaniknout nebo naopak vzniknout. Změny se nevyhnuly ani ornitologické společnosti – za sto let svého působení urazila obrovský kus cesty: od dalekohledu a zápisníku až po internetové databáze a mobilní aplikace, od profesionálních ornitologů po širokou laickou veřejnost a občanskou vědu.
Od skromných začátků po tisíce členů
Když se začátkem dubna roku 1926 sešlo v pražské restauraci U Bumbrlíčka několik vážených pánů ornitologů, aby tu projednali založení Československé společnosti ornitologické (tehdy ČsSO), nikdo z nich nejspíš netušil, jak dalekosáhlý dopad jejich počin bude mít. Společnost tenkrát zakládali pro odborníky, kteří se měli věnovat výzkumu a ochraně ptactva. Určitě nepředpokládali, že se po letech tato organizace stane doslova masovým spolkem přístupným každému zájemci.
Mnoho let po založení ornitologické společnosti nebylo možné stát se jejím členem jen tak. Bylo nutné doporučení některého ze stávajících členů a uchazeč musel prokázat, že má dostatečné znalosti na to, aby si členství zasloužil.
Dnes je situace zcela jiná – členem ČSO se může stát úplně každý. Nemusí skládat žádné zkoušky, nepotřebuje žádné doporučení. Stačí vyplnit přihlášku, kterou najde na stránkách společnosti. Není divu, že v současné době má ornitologická společnost téměř osm a půl tisíce členů! A k tomu ještě další tisíce dobrovolníků, kteří se účastní jejích programů, přestože členy nejsou.
Výzkum, ochrana ptactva a programy pro veřejnost
Už zakládající členové společnosti pojmenovali její tři hlavní cíle. A ty se do dnešních dnů nezměnily. Především je to výzkum, který se zaměřuje na mapování ptačích druhů, tj. sledování jejich výskytu a migrace, změn velikosti jejich populací, chování, potravních zvyků a požadavků na prostředí.
S výzkumem těsně souvisí i druhý cíl, a to ochrana ptáků, protože čím lépe určitý druh známe, tím účinněji ho můžeme chránit. A tím třetím je osvěta, která má za úkol seznamovat veřejnost s ptáky, jejich významem pro ekosystém a získávat jim mezi lidmi co nejvíc příznivců, kteří je budou chránit a pomáhat jim.
Pomoc a spolupráce s co nejširší veřejností mají pro ornitologickou společnost obrovský význam. Právě díky údajům od dobrovolníků získávají odborníci cenné informace o vývoji ptačích populací, dozvídají se, které druhy jsou nejohroženější, a na tyto údaje mohou navázat následným odborným výzkumem.
Zapojení veřejnosti podporují i projekty, které společnost organizuje, mezi nejoblíbenější patří program Čapí hnízda – tj. sledování příletu čápů, a Ptačí hodinka, kdy lidé ve stejném zimním termínu po dobu jedné hodiny sledují zastoupení ptačích druhů na krmítku.
Nutná spolupráce a pestrá krajina pro život ptáků
V souvislosti s ochranou ptactva ČSO organizuje nebo koordinuje celou řadu přímých ochranářských opatření. Ta se neobejdou bez spolupráce s dalšími společnostmi – těmi nejdůležitějšími jsou stavební firmy, energetické společnosti a zemědělci. Ti všichni mohou svou činností a vhodnými úpravami pomáhat s ochranou ptáků.
Jde například o ornitology doporučené úpravy stožárů vysokého napětí tak, aby na nich nedocházelo k zásahu usedajících dravců elektrickým výbojem, respektování hnízd rorýsů při zateplování domů, úpravy a polepy skleněných ploch, o které se ptáci nárazem zabíjejí, a mnoho dalšího.
Klíčová je spolupráce se zemědělci. Tzv. polní ptáci ze současné zemědělské krajiny rychle ubývají. Bez změny způsobu hospodaření se je zachránit nepodaří. Ornitologové proto sepsali pro zemědělce doporučení, jak zajistit, aby se v krajině ptákům (a nejen jim) dařilo.
Mezi hlavní body patří vytvoření pestré mozaiky polí rozdělených remízky a křovinami, vysazování stromů a stromořadí, ponechání travnatých a květnatých pásů a nesečených ploch. Jen takto pestrá krajina zajistí ptákům dostatek potravy i hnízdních možností. A lze říct, že snaha ornitologů už nese první výsledky: Na mnoha místech se podobná krajina začíná objevovat.
Akce pro veřejnost:
Ornitologové z České společnosti ornitologické během celého roku pořádají řadu akcí pro veřejnost. Oblíbené jsou půldenní vycházky za ptáky vedené zkušeným ornitologem nebo vícedenní exkurze na ornitologicky zajímavá místa včetně zahraničních. Pořádají kurzy, v nichž se zájemci učí určovat naše nejběžnější ptáky, případně kurzy pro pokročilejší, kteří se naučí základům sčítání a mapování ptáků. Kdy a kde se jaká akce koná, se zájemci dozví na webových stránkách ČSO www.birdlife.cz, na stejných stránkách najdou i přihlášku do společnosti.
Psí jednotka proti travičům:
Přestože u nás přibývá lidí, kteří se o ptáky zajímají a snaží se je chránit, stále existují jedinci, kteří je naopak hubí a pokládají v terénu otrávené návnady. Cílí jimi hlavně na dravce, ale ohrožují tak i celou řadu dalších živočichů.
Právě pro vyhledávání otrávených nástrah a jejich obětí byla v roce 2017 při ČSO založena Psí jednotka. Jde o speciálně vycvičené Chesapeake Bay retrívry vedené psovodkou Klárou Hlubockou. Ta od roku svého vzniku předala policii přes 200 případů, v několika z nich se již podařilo usvědčit a odsoudit pachatele.
